
Vytvořit tyto stránky mne přinutila nefunkčnost oficiálních stránek kapely, které jsem téměř nekritickým fandou.
kontakt:
okbandforever.cz
You Tube - fotoxx
________________________________________________
AKTUÁLNĚ :
__________________________________________________________________________
- Vše OK do Nového roku !!!
___________________________________________________________________________
- OK Band na MusicJet :

___________________________________________________________________________
- Po dlouhých letech 9.9.2011 vyšlo nové cd OK Bandu s názvem XXX ( Best of 1981 - 2011 ).
Více v rubrikách Recenze a OK Band 2011.

__________________________________________________________________________
OK Band vydal bilanční album. Co všechno si vyzkoušel a co už nemusel?
8. září 2011 9:01
Skupina OK Band se zpěvačkou Marcelou Březinovou vyvolávala v 80. letech vášně, později se stáhla do ústraní. Její současný návrat je logicky bilanční prostřednictvím alba XXX (Best of 1981–2011), které je také zhudebněným příběhem třicetiletého OK Bandu.
|
|
| Obal bilančního alba OK Bandu | foto: EMI |
Kapela si vyzkoušela snad všechno. OK Band hrál s klávesami i kytarami, skupina nahradila živého bubeníka automatem, byla nekonformní i takzvaně pro všechny. Nenáviděná i oblíbená. "Je dobré projít vším, aby se člověk poučil," říkal šéf OK Bandu Vladimír Kočandrle.
OK Bandu se to podařilo. Od šerosvitných, znamenitých skladeb Žižkovská zeď nebo Smutný cirkus se začínající kapela přesmykla do jiné sféry.
Bowieho chameleonství
První album Disco bylo elektropopové, jištěné skladatelem Karlem Svobodou i hitem UFO nad rybníkem. Původní klubové publikum zahořklo vůči pragmatickému OK Bandu, který si našel své místo na scéně za cenu kompromisů, obhajovaných i v tehdejším tisku. Kapela měla komerční úspěch, i když své jméno našla občas napsané na zdi s nelichotivými přízvisky. Náklady raných alb OK Bandu v 80. letech přesahovaly sto tisíc kusů.
Ovšem pokud se kapela ponoří příliš do popu a praktik showbyznysu, může se její hudba rozředit až k fádnosti. OK Band to věděl a na dalších deskách se poučeně vracel k obsažnějším skladbám. Oblíbil si chameleonství, jež Kočandrle obdivoval třeba u Davida Bowieho. Na třetí desce Stala se nějaká chyba zazněly i názvuky heavy metalu. A skladbou Fata Morgana se kapela rozloučila s výjimečnou zpěvačkou Marcelou Březinovou, jež se chtěla od roku 1987 prosadit sólově a za kterou pak skupina nenašla rovnocennou náhradu.
S osmdesátými léty se OK Band rozžehnal příznačným albem Slavnost na zámku, jež přineslo dekadentní skladbu Zámek, přetočenou letos v nové verzi pro kompilaci XXX. Jedinečným Zámkem pak skončila předrevoluční éra OK Bandu, jehož šéf se vrhl v 90. letech na podnikání jako spoluzakladatel gramofonové firmy Monitor. Společnost, nyní součást konglomerátu EMI, vede Vladimír Kočandrle dodnes.
Soudržné osmdesátky
Projekt OK Bandu šéf EMI neopustil ani po několikaleté odmlce. Koncem 90. let se k OK Bandu vrátila Marcela Březinová a kapela se připomněla hitem Snad za to může láska, následovaným deskami Ornament osudu či Za škvírou. Etapa odmlk a návratů OK Bandu pokračuje letošní písní Chanson D’Amour, jež rámuje bilanční titul.
Avšak co si člověk vezme z roztodivné třicetileté existence OK Bandu? Nejspíš ho zaujmou stylově soudržné písně z 80. let i aktuální Chanson D’Amour, který zdařile hromadí napětí mezi expresivním zpěvem a chladně tepajícími rytmy. Posluchač si také potvrdí, že opravdu všechno si kapela vyzkoušet nemusela.
Zdroj: http://kultura.idnes.cz/ok-band-vydal-bilancni-album-co-vsechno-si-vyzkousel-a-co-uz-nemusel-1pp-/hudba.aspx?c=A110907_180727_hudba_jaz

___________________________________________________
OK Band, pražská rocková skupina vznikla 1979 v pražské čtvrti Hanspaulka s rázovitou hudební kulturou, když se seznámil skladatel, klávesista, kytarista, basový kytarista a zpěvák Vladimír Kočandrle se zpěvačkou Marcelou Březinovou a když se k nim 1980 připojil kytarista Antonín Manda. Skupinu doplnili bubeník a houslista Pavel Skala a klávesista Josef Přib (1982). Protože jim šlo o společný názor, představovali se jako Vladimír OK, Marcela OK, Antonín OK apod. Soubor se jako jeden z prvních u nás, inspirován Davidem Bowiem a kapelami jako Stranglers, Talking Heads a B 52´s, hlásil ke stylu nové vlny. K posluchačům zpočátku pronikal prostřednictvím nahrávek, ačkoliv ty vůbec první, z přelomu let 1980/81, byly zveřejněny až mnohem později. Autorství vesměs původních písniček bylo přiznáno značce „Vlasta Voko“, která vznikla spojením jmen Vladimíra Kočandrleho a Ladislava Vostárka, který předtím psal texty pro skupiny Katapult a Turbo; u OK Bandu působil i jako manažer. Přestože skupina teprve o vánocích 1981 odehrála svůj premiérový koncert v pražském klubu Na Petynce, už v únoru následujícího roku vycestovala na turné jako předkapela populárního Pražského výběru. Absolvovala rovněž první zahraniční výjezd do NDR a ve studiu Československého rozhlasu v Českých Budějovicích nahrála další nahrávky, z nichž vzešly singly Nemůžu psát texty/Žižkovská zeď a Božský klid/Smutný cirkus. Skupinu nezastavilo ani tažení proti nové vlně, které 1983 vyvolal týdeník Tribuna, neboť sound souboru se po nahrazení Skaly počítačem více blížil technopopu po vzoru anglických skupin Human League a Yazoo. Odpůrce nové vlny zmátl i název debutového alba Disko a reputaci skupiny pozvedla přízeň skladatele Karla Svobody, který ve studiu Elektrovox dohlédl na její druhé album Tvůj čas přichází, na které přispěl skladbami Pár slov a dost, Tajnej kód a Hádej. Hlavní autorský podíl na LP z roku 1986 měl Kočandrle, zatímco Vostárkovi bylo připsáno pouze spoluautorství dvou skladeb a „Voko“ se z kreditů vytratilo, stejně jako jméno klávesisty Přiba. Místo nich nastoupili houslistka Zdeňka Váchová, klávesistka Hana Švarcová a saxofonista a flétnista Jiří Hála. Postupně se uplatnili i „živí“ bubeníci Libor Kulhánek a Ctibor Ješina.
Hlavním magnetem OK Bandu byla zpěvačka. Zatímco mužská část souboru uplatňovala na pódiu netečnou strnulost, podřízenou šerosvitu hudby pro syntetizátory, Březinová působila živočišným sex appealem. Jakkoli si byli v minulosti blízcí, rozmíšky mezi leaderem a jeho hvězdou se projevily už 1984; k odchodu Březinové došlo v roce 1987 po natočení třetího alba s fatálním názvem Stala se nějaká chyba. Březinovou se pokusily nahradit Marcela Štveráková a další klávesistka Kateřina Brejlová, avšak stylově nečitelná skupina se po vydání alba Slavnost na zámku na rozhraní let 1989/90 rozešla. Na jaře 1999 zvažovali Kočandrle a Březinová možnost obnovení OK bandu, k němuž došlo po nahrání písně Snad za to může láska (v trojici s Mandou). V dubnu 2000 OK band vydal album Ornament osudu, v létě se vrátil do skupiny bubeník Skala, v dubnu 2001 rozšířil tuto sestavu basový kytarista Zbyšek Kordač. Album Za škvírou shromáždilo šestnáct studiových novinek, na albu Mixle v pixle osm diskžokejů zremixovalo písně z předchozího alba a dalo jim podobu, jaká se uplatňuje v „technosvětu“ diskoték. Nové sblížení s Březinovou skončilo v říjnu 2002. Po dvaceti letech práce i pomlk došlo na rekapitulaci, kterou na začátku roku 2003 otevřelo dvojalbum Žižkovská zeď. Přineslo prakticky všechny rané nahrávky z období let 1981–83, v historii OK Bandu nejplodnějšího (včetně singlů, které vyšly pouze na vinylu); dále pak demonahrávky ze studia Budíkov z roku 1981, nahrávky stažené z magnetofonové kazety, koncertní záznamy z jara 1982, unikátní fotografie a obšírný výkladový text.
Jaromír Tůma
Excentrici v přízemí - OK Band
Dobou vzniku i původním zaměřením své tvorby se OK BAND zařadil k typickým představitelům české nové vlny. Autor repertoáru a vedoucí souboru Vladimír Kočandrle, byl někdy dokonce považován za hlavního mluvčího nové generace nekonvenčních rockových souborů. Nová vlna strašila odpovědné kulturní pracovníky i ve spaní a většina souborů zařazená pod toto označení přišla o možnost vystupovat. Jestliže nyní V.Kočandrle odpovídá na otázku spřízněnosti OK BANDU s Jasnou Pákou či Letadlem " to bylo spíš vnějškový,časový " a nad tehdejším repertoárem své skupiny mává rukou se slovy: " už si nepamatuju,co jsme tehdy hráli " jistě dobře ví, co dělá.
OK Band začal svou kariéru v prosinci 1981 s hudbou, která na našich podiích působila nezvykIe. Odosobněná, zdánlivě dekadentni tvář, utajovaná přijmení hudebniků, bizardní líčení a oblečení, strnulé vystupovaní na jevišti, mrazivá hudba a ponuré texty:
Není pravda, že moderní člověk
je čím dál víc ovládán technikou
není pravda, že moderní člověk
bude muset svést souboj se stroji
o svou existenci,
není pravda, že moderní člověk
bude jednou ovládnut stroji
protože moderní člověk bude stroj. /Moderní člověk/
Nového souboru si brzy povšiml Michael Kocáb a OK Band po čtyři měsíce vystupoval jako předskupina Pražského výběru. To mu nepochybně pomohlo v popularitě - viděla jej spousta lidí po celé republice. Dnes členové Pražského výběru nemohou OK Bandu přijít na jméno, Vladimír Kočandrle sice tvrdí, že o Pražském výběru neřekl křivé slovo, ale přitom tuto etapu nijak pozitivně nehodnodí: " Chodili na nás lidi, kteří říkali 'to je strašnej nářez, to brzo zakážou'. Takový publikum už teď nemáme, a to mi mimořádně vyhovuje. To víš - stačí jeden chybný krok a je konec.
Tak musíš na všechno pohlížet. Je důležitý, abys dělal, co chceš, ale je potřeba naonačit to tak, abys mohl hrát, jak dlouho chceš. Všechno má svý meze. Jako fotbal - ten se hraje mezi čárama. A když hraješ sebelepší fotbal, ale za čárou, tak to rozhodčí odpíská."
První singl vyšel souboru už v roce 1982, tehdy nezvykle brzy (OK Bandu od počátku pomáhal schopný organizační pracovník Ladislav Vostárek) a následovaly daIší. Charakter tvorby, kterou na nich OK Band předváděl se ovšem velmi rychle měnil - stačí srovnat první a poslední ze šesti singlů, vydaných ještě před natočením prvního alba. Žižkovská zeď pochází ještě z nejstaršího repertoáru skupiny. Je to písnička, v níž všechno ladí: tajuplný dojem vyvolávající novoromantické aranžmá, působivě chladný pěvecký projev Marcely Březinové i tajemně laděný text :
Včera večer jsem viděla svý jméno
napsaný na Žižkově na zdi
svý jméno vedle spousty jinejch nápisů
je to divnej pocit vidět svý jméno na zdi
a nevědět, kdo a proč ho psal
vidět svý jméno nastříkaný černým sprejem
hned vedle nápisu " Imro A miluje Eržiku B "
na špinavý otlučený zdi
vedle nároží které si po svém podepsali psi
kdo mohl mít důvod stříkat právě mý jméno na zeď ?
chtěla bych ho znát, chtěla,
ale trochu se bojím
a proto radši přejdu kolem svýho jména bez povšimnutí. /Žižkovská zeď/
Chmurné nálady se však z textu OK Bandu brzy vytratily (byť jejich autoři, Vladimír KočandrIe a Ladislav Vostárek, skrývající se pod zkratkou Voko, zůstali stejní), skupina začala směřovat k líbivému a bezproblémovému projevu, V roce 1983 se profesionalizovala. Často měnila své obsazení - nejdůležitější změnou byl odchod bubeníka PavIa Skaly - byl nahrazen automatem - tím byla dovršena totálni elektronizace a soubor se přiklonil k módnímu technopopu. Skladba E.T. z šestého singlu je typickým příkladem: průhledně vykalkulovaná diskotékovka s textem využívajícím momentální obliby amerického filmu téhož názvu :
Přiletěli dálkou velikou seznámit se s modrou planetou
přinuceni náhle odletět zanechali jednoho z nich na světě
zůstal tu sám, sám ve světě lidí,
S dospělým se setkal člověkem zachránil se před ním jen útěkem
lidský svět mu nepřipadal vesele mezi dětmi ale našel přítele
už není sám, sám ve světě lidí. /E.T./
Dovršením technopopového období OK Bandu je jeho první album Disco! (v anglické verzi The Latest Reports), všechny písničky mají jednotný elektronický kabát, včetně dvou upravených skladeb z počátku tvorby (Představy a Nezavešujte..) I když se kapela snaží namíchat guláš z různých hudebních stylů, výsledkem je jen unifomně monotónní zvuk automatického bubeníka a programovaných syntezátorů (hrají na ně Vladimír KočandrIe a Josef Přib) , jen nenápadně doplňovaný kytarou Antonína Mandy a hostujícimi hudebníky (klavír, housle, mužský sbor). Zajímavější aranžmá jsou vyjimkou (Podoby, Nech to být). Vlivy zahraničních vzorů (Yazoo, Eurythmics ci Human League) jsou zvláště na tomto albu prostě nepřeslechnutelné. Stavba písniček je jednoduchá a přehledná, odpovidá snaze o co nejvetší ekonomický efekt ("OK Band chce tvořit hudbu pro každého, pro vysokoškoláky, horníky, zemědělce či děti. Hudbu, která každému něco poskytne"). Ovšem Kočandrle má zároveň jistě umělecké ambice: "Jde o to, aby hudba nejen pobavila, ale i něco dala."
Rok po vydaní prvního LP se na pultech objevilo album Tvůj čas přichází. OK Band se mezitím rozrostl na osm členů: přibyli saxofonista Jiří HáIa, klavíristka Hana Švarcová, houslistka Zdena Váchová a bubeník Milan Peroutka (ten však hned po natočení desky od skupiny odešel, nyní s OK Bandem hraje Libor Kubánek). Na nahrávání alba se podíleli i někteří hosté (Daniel Fikejz - syntezér, Richard Kybic - doprovodná kytara, Karel Svoboda - piano, syntezér). Hudebně se nová LP výrazně liší od computerového Disca, v podstatě se přiklání k tradičnějšímu střednímu proudu. S tím souvisí i spolupráce s osvědčeným hitmakerem Karlem Svobodou, který přispěl čtyřmi skladbami (např: Pár slov a dost,Hádej). Album se zdá být ucelenější a vyrovnanější než předchozí, po řemeslné stránce slušné. Spíš než formální nedostatky nyní již výhradně Kočandrlových textů je zajímavá celková změna jejich ladění. Oproti albu Disco! jsou písničky pIné výzev:
Lidi toho říkaj, dokud jsi mladej tak tě hlídaj abys byl takovej, jak oni sami chtěj a nic víc
Až budeš starej možná přestanou už budeš takovej, jak oni sami chtěj, a jak ti celej život říkaj . /Lidi toho říkaj/
Svým druhým albem OK Band dosáhl poměrně vysoké úrovně v oblasti konzumního středního proudu. Když Kočandrle říká, že spoustě lidí hudba OK Bandu stále připadá příliš nestravitelná a extravagantní, má jistě pravdu.
V době, kdy už skupina ztratila svou nechtěnou buřičskou pověst, začíná zase opatrně vystupovat z konformistické ulity. Mění se časy, mění se i OK Band. Ale zřejmě už znovu nedojde k podobnému nedorozumění jako před několika lety - Kočandrle je teď daleko zkušenější a rafinovanější, OK Band populárnější a zavedenější. není už prostě rok 1982 a nová tvorba skupiny si těžko znovu získá tehdejší příznivce. Rozlišujme však mezi pop music a alternativním rockem.
I kdybychom na Kočandrlovi neviděli ani nitku dobrou, pak uznejme alespoň to, že svůj postoj nezastírá a netvrdí ani, že jeho tvorba má bůhvíjakou uměleckou hodnotu a že přetrvá věky. Stačí si koneckonců všimnout jeho aktivity na stranách tisku - od oportunisticky laděných výroků v rozhovorech až po vlastní publicistickou činnost.
Zcela lapidárně to vyjádřil v časopisu Melodie: " A úplně nejradši mám Macchiavelliho".
Zdroj: Excentrici v přízemí, vydal Panton 1989, autor Jaroslav Riedel

OK Band se představí v klubu Futurum
28. března 2001
Zvláštní je osud OK Bandu, jedné z nejpopulárnějších hudebních skupin osmdesátých let. Její slavné období bylo ohraničeno vztahem dvou hlavních protagonistů, zpěvačky Marcely Březinové a skladatele, kytaristy a hráče na syntezátory Vladimíra Kočandrleho. Po jejich rozchodu se kvalita muziky horšila a na konci osmé dekády byl s OK Bandem konec. Březinová i Kočandrle se poté vydali na sólové dráhy, ale na těch se jim výraznější úspěchy vyhýbaly. Na pražská pódia se kapela vrací po třináctileté pauze - teprve dnes se představí v klubu Futurum.
Seznámili se roku 1979 na Hanspaulce, když dostal všestranný muzikant a v současnosti úspěšný ředitel hudebního vydavatelství Kočandrle tip na dívku, která prý skvěle zpívá blues. "Blues mi sice skoro nic neříká, ale Marcela ano. Nejen v jejím hlase, ale v celé její bytosti je cosi fascinujícího a zároveň znepokojivého až děsivého. Dovede být bezprostřední, někdy až vulgární, a přitom tajemná," vypráví. Brzy se z nich stali partneři a začali vytvářet zajímavou hudbu.
Poprvé veřejně vystoupili roku 1981 v pražském klubu Na Petynce. Zčásti opilí učni se tehdy postupně rozjeli a v závěru produkce už někteří z nich nebyli při smyslech. "Snad za to mohla naše hudba, snad pivo, francovka, okena a indulona. Snad kousek od každého. Byl to pro mě do té doby jeden z největších zážitků v životě," směje se po dvaceti letech Kočandrle. V příštích čtyřech letech skupina vydala šest singlů, z nichž některé - hlavně Žižkovská zeď a UFO - jsou pro dnešní střední generaci stále pojmem.
Roku 1985 se OK Band dočkal konečně oficiálního uznání, a tudíž mohl vydat debutovou desku nazvanou Disko!, kterou o rok později následovalo druhé elpíčko Tvůj čas. V té době se ovšem vztah Kočandrleho a Březinové rozpadl. Umělecky bohužel nikoli, a tak vznikla roku 1987 trojka s příznačným titulem Stala se nějaká chyba. "Společná práce se nám zrovna nevedla, kus natočeného alba jsme dokonce smazali" líčí agonii OK Bandu Kočandrle. "Stále větším problémem se stával alkohol, a to Marceliným a koneckonců i mým. Kdyby byl nablízku někdo soudný, řekl by: konec !"
Až do roku 1999 se jeden druhému vyhýbali, ale tehdy v dubnu se dali opět dohromady a natočili čtvrtou deku Ornament osudu. "Z toho, jak dnes fungujeme, mám úžasný pocit", raduje se Březinová. "Mám za sebou ráda živou kapelu, hrát třeba i v malých klubech je pro mě vzrušující." V září by měla vyjít deska s pořadovým číslem pět a skladby z ní zazní premiérově právě dnes večer. Na pódiu budou dva původní členové skupiny, kytarista Tonda Manda a bubeník Pavel Skala. "Navíc máme mladého basáka Zbyška Kordače, který odkládal dudlík, když vydával OK Band svůj první singl," představuje současnou sestavu Březinová.
Tomáš Poláček MF DNES

OK BAND - REKAPITULACE
1979: seznámení Vladimíra Kočandrleho a Marcely Březinové na Hanspaulce
1980: přichází Tonda Manda a vzniká OK Band
přelom 1980/1981: začíná spolupráce s textařem a manažerem Ladislavem Vostárkem (ten jinak pracuje se skupinou Turbo).
první nahrávání ve studiu Budíkov Martina Kratochvíla, výsledek za moc nestál, nahrávky se nikdy nikde neobjevily. Skupina platila za nahrávací čas fyzickou prací (betonování, mytí, skládání uhlí)
jaro 1981: dochází k zásadnímu přelomu, ve studiu Budíkov vznikají písničky Smutný cirkus, Už mi nevolej a sedm dalších písniček
vánoce 1981: první veřejné vystoupení v klubu Na Petynce
podzim 1982: vychází první singl s písničkou Žižkovská zeď nahrávalo se ve studiu Čs. Rozhlasu v Budějovicích, odkud pochází i řada dalších nahrávek skupiny z té doby
1982-1985: vychází dalších šest singlů, přícházejí první trhliny v komunikaci mezi Marcelou Březinovou a Vladímírem Kočandrlem (1984-5)
přelom let 1984 / 5: tráví skupina v nahrávacím studiu Mozarteum nahrávaním první LP desky
1985: vychází LP s názvem "Disco", OK Band se tímto dostává mezi oficiálně uznané kapely
1986: OK Band se seznámil s Karlem Svobodou a přestal o sebe pečovat Láďu Vostárka
1986: LP Tvůj čas přichází s hity Pár slov a dost a Hádej, stylový odklon, přicházejí noví členové, partnerský rozchod Marcely Březinové a Vladimíra Kočandrleho
1987: vychází LP Stala se nějaká chyba, Marcela Březinová z OK Bandu odchází. Přichází Marcela Štveráková a po ní Kateřina Brejlová
1988: vychází SP Teorie, předznamenávající nový styl OK Bandu
1989/90: po vydání LP Slavnost na zámku se OK Band rozpadá
jaro 1999: první kontakty Březinové a Kočandrleho na téma možného obnovení OK Bandu
vánoce 1999: Kočandrle, Březinová a Manda nahrávají písničku Snad za to může láska, padá rozhodnutí obnovit Ok Band a natočit desku
duben 2000: vychází CD Ornament osudu
zdroj-datová příloha CD Ornament osudu rok 2000
OK Band vydal bilanční album. Co všechno si vyzkoušel a co už nemusel?
8. září 2011 9:01
Skupina OK Band se zpěvačkou Marcelou Březinovou vyvolávala v 80. letech vášně, později se stáhla do ústraní. Její současný návrat je logicky bilanční prostřednictvím alba XXX (Best of 1981–2011), které je také zhudebněným příběhem třicetiletého OK Bandu.
|
|
| Obal bilančního alba OK Bandu | foto: EMI |
Kapela si vyzkoušela snad všechno. OK Band hrál s klávesami i kytarami, skupina nahradila živého bubeníka automatem, byla nekonformní i takzvaně pro všechny. Nenáviděná i oblíbená. "Je dobré projít vším, aby se člověk poučil," říkal šéf OK Bandu Vladimír Kočandrle.
OK Bandu se to podařilo. Od šerosvitných, znamenitých skladeb Žižkovská zeď nebo Smutný cirkus se začínající kapela přesmykla do jiné sféry.
Bowieho chameleonství
První album Disco bylo elektropopové, jištěné skladatelem Karlem Svobodou i hitem UFO nad rybníkem. Původní klubové publikum zahořklo vůči pragmatickému OK Bandu, který si našel své místo na scéně za cenu kompromisů, obhajovaných i v tehdejším tisku. Kapela měla komerční úspěch, i když své jméno našla občas napsané na zdi s nelichotivými přízvisky. Náklady raných alb OK Bandu v 80. letech přesahovaly sto tisíc kusů.
Ovšem pokud se kapela ponoří příliš do popu a praktik showbyznysu, může se její hudba rozředit až k fádnosti. OK Band to věděl a na dalších deskách se poučeně vracel k obsažnějším skladbám. Oblíbil si chameleonství, jež Kočandrle obdivoval třeba u Davida Bowieho. Na třetí desce Stala se nějaká chyba zazněly i názvuky heavy metalu. A skladbou Fata Morgana se kapela rozloučila s výjimečnou zpěvačkou Marcelou Březinovou, jež se chtěla od roku 1987 prosadit sólově a za kterou pak skupina nenašla rovnocennou náhradu.
S osmdesátými léty se OK Band rozžehnal příznačným albem Slavnost na zámku, jež přineslo dekadentní skladbu Zámek, přetočenou letos v nové verzi pro kompilaci XXX. Jedinečným Zámkem pak skončila předrevoluční éra OK Bandu, jehož šéf se vrhl v 90. letech na podnikání jako spoluzakladatel gramofonové firmy Monitor. Společnost, nyní součást konglomerátu EMI, vede Vladimír Kočandrle dodnes.
Soudržné osmdesátky
Projekt OK Bandu šéf EMI neopustil ani po několikaleté odmlce. Koncem 90. let se k OK Bandu vrátila Marcela Březinová a kapela se připomněla hitem Snad za to může láska, následovaným deskami Ornament osudu či Za škvírou. Etapa odmlk a návratů OK Bandu pokračuje letošní písní Chanson D’Amour, jež rámuje bilanční titul.
Avšak co si člověk vezme z roztodivné třicetileté existence OK Bandu? Nejspíš ho zaujmou stylově soudržné písně z 80. let i aktuální Chanson D’Amour, který zdařile hromadí napětí mezi expresivním zpěvem a chladně tepajícími rytmy. Posluchač si také potvrdí, že opravdu všechno si kapela vyzkoušet nemusela.
Zdroj: http://kultura.idnes.cz/ok-band-vydal-bilancni-album-co-vsechno-si-vyzkousel-a-co-uz-nemusel-1pp-/hudba.aspx?c=A