Dobou vzniku i původním zaměřením své tvorby se OK BAND zařadil k typickým představitelům české nové vlny.Autor repertoáru a vedoucí souboru Vladimír Kočandrle,byl někdy dokonce považován za hlavního mluvčího nové generace nekonvenčních rockových souborů.Nová vlna strašila odpovědné kulturní pracovníky i ve spaní a většina souborů zařazená pod toto označení přišla o možnost vystupovat.Jestliže nyní V.Kočandrle odpovídá na otázku spřízněnosti OK BANDU s Jasnou Pákou či Letadlem " to bylo spíš vnějškový,časový " a nad tehdejším repertoárem své skupiny mává rukou se slovy: " už si nepamatuju,co jsme tehdy hráli " jistě dobře ví, co dělá.
OK Band začal svou kariéru v prosinci 1981 s hudbou, která na našich podiích působila nezvykIe. Odosobněná, zdánlivě dekadentni tvář, utajovaná přijmení hudebniků, bizardní líčení a oblečení, strnulé vystupovaní na jevišti, mrazivá" hudba a ponuré texty:
Není pravda, že moderní člověk
je čím dál víc ovládán technikou
není pravda, že moderní člověk
bude muset svést souboj se stroji
o svou existenci,
není pravda, že moderní člověk
bude jednou ovládnut stroji
protože moderní člověk bude stroj. /Moderní člověk/
Nového souboru si brzy povšiml Michael Kocáb a OK Band po čtyři měsíce vystupoval jako předskupina Pražského výběru. To mu nepochybně pomohlo v popularitě - viděla jej spousta lidí po celé republice. Dnes členové Pražského výběru nemohou OK Bandu přijít na jméno, Vladimír Kočandrle sice tvrdí, že o Pražském výběru neřekl křivé slovo, ale přitom tuto etapu nijak pozitivně nehodnodí: " Chodili na nás lidi, kteří říkali 'to je strašnej nářez, to brzo zakážou'. Takový publikum už teď nemáme, a to mi mimořádně vyhovuje.To víš - stačí jeden chybný krok a je konec.
Tak musíš na všechno pohlížet. Je důležitý, abys dělal, co chceš, ale je potřeba naonačit to tak, abys mohl hrát, jak dlouho chceš. Všechno ma svý meze. Jako fotbal - ten se hraje mezi čárama. A kdyz hraješ sebelepší fotbal, ale za čárou, tak to rozhodčí odpíská."
První singl vyšel souboru už v roce 1982, tehdy nezvykle brzy (OK Bandu od počátku pomáhal schopný organizační pracovník Ladislav Vostárek) a následovaly daIší. Charakter tvorby, kterou na nich OK Band předváděl se ovšem velmi rychle měnil - stačí srovnat první a poslední ze šesti singlů, vydaných ještě před natočením prvního alba. Žižkovská zeď pochází ještě z nejstaršího repertoáru skupiny. Je to písnička, v níž všechno ladí: tajuplný dojem vyvolávající novoromantické aranžmá, působivě chladný pěvecký projev Marcely Březinové i tajemně laděný text :
"Včera večer jsem viděla svý jméno
napsaný na Žižkově na zdi
svý jméno vedle spousty jinejch nápisů
je to divnej pocit vidět svý jméno na zdi
a nevědět, kdo a proč ho psal
vidět svý jméno nastříkaný černým sprejem
hned vedle nápisu 'Imro A miluje Eržiku B
na špinavý otlučený zdi
vedle nároží které si po svém podepsali psi
kdo mohl mít důvod stříkat právě mý jméno na zeď ?
chtěla bych ho znát, chtěla,
ale trochu se bojím
a proto radši přejdu kolem svýho jména bez povšimnutí." /Žižkovská zeď/
Chmurné nálady se však z textu OK Bandu brzy vytratily (byť jejich autoři, Vladimír KočandrIe a Ladislav Vostárek, skrývající se pod zkratkou Voko, zůstali stejní), skupina začala směřovat k líbivému a bezproblémovému projevu, V roce 1983 se profesionalizovala. Často měnila své obsazení - nejdůležitější změnou byl odchod bubeníka PavIa Skaly - byl nahrazen automatem- tím byla dovršena totálni elektronizace a soubor se přiklonil k módnímu technopopu. Skladba E.T. z šestého singlu je typickým příkladem: průhledně vykalkulovaná diskotékovka s textem využívajícím momentální obliby amerického filmu téhož názvu :
"přiletěli dálkou velikou seznámit se s modrou planetou
přinuceni náhle odletět zanechali jednoho z nich na světě
zůstal tu sám, sám ve světě lidí,
S dospělým se setkal člověkem zachránil se před ním jen útěkem
'lidský svět mu nepřipadal vesele mezi dětmi ale našel přítele
' už není sám, sám ve světě lidí.", /E.T./
Dovršením technopopového období OK Bandu je jeho první album Disco! (v anglické verzi The Latest Reports), všechny písničky mají jednotný elektronický kabát, včetně dvou upravených skladeb z počátku tvorby (Představy a Nezavešujte..) I když se kapela snaží namíchat guláš z různých hudebních stylů, výsledkem je jen unifomně monotónní zvuk automatického bubeníka a programovaných syntezátorů (hrají na ně Vladimír KočandrIe a Josef Přib) , jen nenápadně doplňovaný , kytarou Antonína Mandy a hostujícimi hudebníky (klavír, housle, mužský sbor). Zajímavější aranžmá jsou vyjimkou (Podoby, Nech to být). Vlivy zahraničních vzorů (Yazoo, Eurythmics ci Human League) jsou zvláště na tomto albu prostě nepřeslechnutelné. Stavba písniček je jednoduchá a přehledná, odpovidá snaze o co nejvetší ekonomický efekt ("OK Band chce tvořit hudbu pro každého, pro vysokoškoláky, horníky, zemědělce či děti. Hudbu, která každému něco poskytne.") Ovšem Kočandrle má zároveň jistě umělecké ambice: "Jde o to, aby hudba nejen pobavila, ale i něco dala."
Rok po vydaní prvního LP se na pultech objevilo album Tvůj čas přichází. OK Band se mezitím rozrostl na osm členů: přibyli saxofonista Jiří HáIa, klavíristka Hana Švarcová, houslistka Zdena Váchová a bubeník Milan Peroutka (ten však hned po natočení desky od skupiny odešel, nyní s OK Bandem hraje Libor Kubánek). Na nahrávání alba se podíleli i někteří hosté (Daniel Fikejz - syntezér, Richard Kybic - doprovodná kytara, Karel Svoboda -piano, syntezér). Hudebně se nová LP výrazně liší od computerového Disca, v podstatě se přiklání k tradičnějšímu střednímu proudu. S tím souvisí i spolupráce s osvědčeným hitmakerem Karlem Svobodou, který přispěl čtyřmi skladbami(např: Pár slov a dost,Hádej). Album se zdá být ucelenější a vyrovnanější než předchozí, po řemeslné stránce slušné. Spíš než formální nedostatky nyní již výhradně Kočandrlových textů je zajímavá celková změna jejich ladění. Oproti albu Disco! jsou písničky pIné výzev:
"Lidi toho říkaj, dokud jsi mladej tak je hlídaj abys byl takovej, jak oni sami chtěj a nic víc
Až budeš starej možná přestanou už budeš takovej, jak oni sami chtěj, a jak ti celej život říkaj" /Lidi toho říkaj/
Svým druhým albem OK Band dosáhl poměrně vysoké úrovně v oblasti konzumního středního proudu. Když Kočandrle říká, že spoustě lidí hudba OK Bandu stále připadá příliš nestravitelná a extravagantní, má jistě pravdu.
V době, kdy už skupina ztratila svou nechtěnou buřičskou pověst, začíná zase opatrně vystupovat z konformistické ulity. Mění se časy, mění se i OK Band. Ale zřejmě už znovu nedojde k podobnému nedorozumění jako před několika lety - Kočandrle je teď daleko zkušenější a rafinovanější, OK Band populárnější a zavedenější. není už prostě rok 1982 a nová tvorba skupiny si těžko znovu získá tehdejší příznivce. Rozlišujme však mezi pop music a alternativním rockem.
I kdybychom na Kočandrlovi neviděli ani nitku dobrou, pak uznejme alespoň to, že svůj postoj nezastírá a netvrdí ani, že jeho tvorba má bůhvíjakou uměleckou hodnotu a že přetrvá věky. Stačí si koneckonců všimnout jeho aktivity na stranách tisku - od oportunisticky laděných výroků v rozhovorech až po vlastní publicistickou činnost.
'Zcela lapidárně to vyjádřil v časopisu Melodie: " A úplně nejradši mám Macchiavelliho".
Zdroj: Excentrici v přízemí,vydal Panton 1989,autor Jaroslav Riedel
OK Band se představí v klubu Futurum
28. března 2001
Zvláštní je osud OK Bandu, jedné z nejpopulárnějších hudebních skupin osmdesátých let. Její slavné období bylo ohraničeno vztahem dvou hlavních protagonistů, zpěvačky Marcely Březinové a skladatele, kytaristy a hráče na syntezátory Vladimíra Kočandrleho. Po jejich rozchodu se kvalita muziky horšila a na konci osmé dekády byl s OK Bandem konec. Březinová i Kočandrle se poté vydali na sólové dráhy, ale na těch se jim výraznější úspěchy vyhýbaly. Na pražská pódia se kapela vrací po třináctileté pauze - teprve dnes se představí v klubu Futurum.
Seznámili se roku 1979 na Hanspaulce, když dostal všestranný muzikant a v současnosti úspěšný ředitel hudebního vydavatelství Kočandrle tip na dívku, která prý skvěle zpívá blues. "Blues mi sice skoro nic neříká, ale Marcela ano. Nejen v jejím hlase, ale v celé její bytosti je cosi fascinujícího a zároveň znepokojivého až děsivého. Dovede být bezprostřední, někdy až vulgární, a přitom tajemná," vypráví. Brzy se z nich stali partneři a začali vytvářet zajímavou hudbu.
Poprvé veřejně vystoupili roku 1981 v pražském klubu Na Petynce. Zčásti opilí učni se tehdy postupně rozjeli a v závěru produkce už někteří z nich nebyli při smyslech. "Snad za to mohla naše hudba, snad pivo, francovka, okena a indulona. Snad kousek od každého. Byl to pro mě do té doby jeden z největších zážitků v životě," směje se po dvaceti letech Kočandrle. V příštích čtyřech letech skupina vydala šest singlů, z nichž některé - hlavně Žižkovská zeď a UFO - jsou pro dnešní střední generaci stále pojmem.
Roku 1985 se OK Band dočkal konečně oficiálního uznání, a tudíž mohl vydat debutovou desku nazvanou Disko!, kterou o rok později následovalo druhé elpíčko Tvůj čas. V té době se ovšem vztah Kočandrleho a Březinové rozpadl. Umělecky bohužel nikoli, a tak vznikla roku 1987 trojka s příznačným titulem Stala se nějaká chyba. "Společná práce se nám zrovna nevedla, kus natočeného alba jsme dokonce smazali," líčí agonii OK Bandu Kočandrle. "Stále větším problémem se stával alkohol, a to Marceliným a koneckonců i mým. Kdyby byl nablízku někdo soudný, řekl by: konec!"
Až do roku 1999 se jeden druhému vyhýbali, ale tehdy v dubnu se dali opět dohromady a natočili čtvrtou deku Ornament osudu. "Z toho, jak dnes fungujeme, mám úžasný pocit," raduje se Březinová. "Mám za sebou ráda živou kapelu, hrát třeba i v malých klubech je pro mě vzrušující." V září by měla vyjít deska s pořadovým číslem pět a skladby z ní zazní premiérově právě dnes večer. Na pódiu budou dva původní členové skupiny, kytarista Tonda Manda a bubeník Pavel Skala. "Navíc máme mladého basáka Zbyška Kordače, který odkládal dudlík, když vydával OK Band svůj první singl," představuje současnou sestavu Březinová.
1979:seznámení Vladimíra Kočandrleho a Marcely Březinové na Haspaulce
1980:přichází Tonda Manda a vzniká OK Band
přelom 1980/1981:začíná spolupráce s textařem a manažerem Ladislavem Vostárkem(ten jinak pracuje se skupinou Turbo).
první nahrávání ve studiu Budíkov Martina Kratochvíla,výsledek za moc nestál,nahrávky se nikdy nikde neobjevily.Skupina platila za náhrávací čas fyzickou prací(betonování,mytí,skládání uhlí)
jaro 1981:dochází k zásadnímu přelomu,ve studiu Budíkov vznikají písničky Smutný cirkus,Už mi nevolej a sedm dalších písniček
vánoce 1981:první veřejné vystoupení v klubu Na Petynce
podzim 1982:vychází první singl s písničkou Žižkovská zeď nahrávalo se ve studio Čs. Rozhlasu v Budějovicích,odkud pochází i řada dalších nahrávek skupiny z té doby
1982-1985:vychází dalších šest singlů,přícházejí první trhliny v komunikaci mezi Marcelou Březinovou a Vladímírem Kočandrlem(1984-5)
přelom let 1984/5:tráví skupina v nahrávacím studiu Mozarteum nahrávaním první LP desky
1985:vychází LP s názvem "Disco",OK Band se tímto dostává mezi oficiálně uznané kapely
1986:OK Band se seznámil s Karlem Svobodou a přestal o sebe pečovat Láďu Vostárka
1986:LP Tvůj čas přichází s hity Pár slov a dost a Hádej,stylový odklon přicházejí noví členové,partnerský rozchod Marcely Březinové a Vladimíra Kočandrleho
1987:LP Stala se nějaká chyba,Marcela Březinová z OK Bandu odchází
1989/90:OKBand se rozpadá
jaro1999:první kontakty Březinové a Kočandrleho na téma možného obnovení OK Bandu
vánoce 1999:Kočandrle,Březinová a Manda nahrávají písničku Snad za to může láska,padá rozhodnutí obnovit Ok Band a natočit desku.
duben 2000:vychází CD Ornament osudu
